Už v minulosti nás něco podobného nesčíslněkrát potkalo. Měli jsme tu chřipkové epidemie, měli jsme tu chřipku prasečí i ptačí, obstojnou paseku nejednou dokázala nadělat třeba i žloutenka, salmonela, úplavice, ba i celospolečensky nebezpečný a imunní od Karla Kryla známý ‚písničkářský bacil‘ . Ale nic z toho ještě nedokázalo to, co dokázal náš současný koronavirus. Pojem, o kterém nemohl neslyšet nikdo z nás. A mnozí ho už pocítili na vlastní kůži, ať už v podobě toho, že ho dostali, nebo zprostředkovaně v podobě jeho vlivu na snad všechny sféry našeho života.
Nepřátel se nelekejme
Říká a píše se o něm kdeco. A nemá smysl si to tu opět opakovat. Slova nic nezmohou, jenom činy. A proto bychom si měli vzít k srdci husitská slova ‚nepřátel se nelekejme, na množství nehleďme‘. A vrhnout se do boje. Protože pasivitou se žádná válka vyhrát nedá. A lidstvo vyhrát musí. A nemusí jít o velké činy, jimiž reagují vládnoucí politici. I každý prosťáček může přispět svou trochou do mlýna. Už dávno jsme byli poučeni o tom, jak, dnes a denně je nám to opakováno. A vyřčeno už bylo vše. Teď už stačí jenom vzít si to k srdci. A zvítězíme.